Radost

7. prosince 2009 v 15:16 | Míša |  všechno možný i nemožný

RADOST

Mám neskutečnou,
jedinečnou,
převelikou radost.
Dnes daří se mi
a to nestává se každý den.

Ta radost je tak krásně hřejivá a opojná,
až strach hned se mi do mysli vkrádá,
že mohla by být mojí pýchou zlomená.
Ne, to nelze, vždyť to by byla zrada!

Mám radost a to přece stačí,
nic víc dnes nepotřebuji už zažít,
ta úleva lehká jak pírko ptačí,
až do konce svých dnů smět takto žít.

A zas je tu ten hlas temný,
co obchází mne jak mrazivý dech,
jak mořský písek, tak je jemný,
jedovatý břečťan pne se mi po zádech.

Ach, kde jsi má přemilá radosti?
Kam zmizela jsi, za okamžik pouhý?
Jsi zrádná, ten prostý čas milosti,
vydržel jen krátce ten doušek touhy.

Cítím jak pomalu vyprcháváš,
už nejsi tak veliká,
jak budeš vypadat za minutu,
a jak za vteřinu?

Už nejsi taková jako předtím,
teď mohu jen říct:
Měla jsem neskutečnou,
jedinečnou,
převelikou radost.

Zůstává už jen RADOST.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 dorost-cb-husinec dorost-cb-husinec | 7. prosince 2009 v 15:26 | Reagovat

Je to úúúžasný.    Jana

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama